úterý 23. května 2017

Na cestě II

 Po dlouhé době se nám podařilo odjet bez dětí. Což znamenalo, že jsme si mohli v klidu projít také pár muzejí. Menší galerie jsme pro tentokrát vynechali. Vybírali jsme si většinou dny, kdy pršelo, do Guggenheima nám dokonce chodila varování před bleskovými povodněmi. Jednu nevýhodu to mělo - stejný nápad dostala i většina ostatních turistů.

Den druhý - nejškaredší - Guggenheimovo muzeum, Frickova sbírka

 Měli jsme štěstí na výbornou výstavu, která mapovala historii sbírek Guggenheimova muzea: Visionaries: Creating a Modern Guggenheim. Poznali byste na ní všechna zásadní díla dějin umění od konce 19. století až po abstraktní expresionismus (více zde). My se kochali a nakonec v muzeu strávili skoro 5 hodin.
 Večer jsme se ještě vydali do Frickovy sbírky - sbírky ocelářského magnáta Henry Claye Fricka, zpřístupněné veřejnosti v roce 1935. Přáním Fricka bylo, aby si jeho sbírku mohl prohlédnout každý, proto mají jednou v měsíci vstup zdarma. My se zrovna trefili a přišli na večírek, který zde pro návštěvníky nachystali. Na nádvoří hrála živá hudba, byly připraveny skicáky pro ty, kdo by měli chuť kreslit, občerstvení, průvodci... Frickova sbírka obsahuje evropské skvosty od gotiky po 19. století a on sám byl milovníkem umění v pravém slova smyslu, svá díla si s sebou bral i na cesty. Co se mi na sbírce líbí je, že není řazená chronologicky, ale vedle sebe visí např. Bellini a Tizian.
 A aby toho nebylo málo, zašli jsme se podívat na nové stanice metra - ať můžeme srovnávat s pražským.No, jednoduché, čisté, utilitární. Nic víc, nic míň.










Alexander Calder - můj oblíbenec a jeho první kinetický objekt



Vítězka ceny Hugo Bosse (cena pro současné výtvarníky zaštiťovaná G. muzeem) pro rok 2016 Anicka Yi s instalací Lifestyle wars - mravenci pobíhající i mrtví ve strukturách připomínajících vnitřek počítače


Frickova sbírka jen na jednom snímku z nádvoří, uvnitř se fotit nesmělo.


A jedna z nových stanic metra...


 


Žádné komentáře:

Okomentovat