neděle 1. května 2016

Do kopců...

... do Brníčka, do lesní školky a na farmu.









Posvačit s výhledem ovčí sýr a zlínské rohlíky.


 

 A taky zajezdit si po zadku a válet sudy na louce.



Blaze by mohlo být častěji.

středa 6. dubna 2016

Tak nějak jarně...

... se cítím. Každý rok se mi ta zima zdá být delší a stále víc mi chybí hřejivé sluneční paprsky. Foťák zahazuji, snažím se užít si každé pěkné chvilky plnými doušky. Ale jaro mi nedá, abych si tu krásu nezaznamenala. Před domem už kvete magnólie, z pupenů kaštanům lezou malé krabaté lístky a všechny nás to táhne ven čím dál víc.

Třeba na jižní Moravu.
Ke Slavkovu...



 Do Mutěnic...



Do Mikulova za uměním, architekturou a na báječnou kávu s panem Závodným...



A do Rajhradu za Santinim.





Samo-spoušť!


Báječné to bylo!

neděle 28. února 2016

Trvalo mi to dlouho, hodně dlouho. Ale přehoz na postel pro Janku konečně hotov. A takový, jak jsem si ho představovala. Je to dva roky, co jsem se naučila háčkovat, tak to výročí musím trochu oslavit. Třeba zase háčkováním, když mi ta chřipajzna nedá napít vína.





čtvrtek 10. prosince 2015

Květinkově...

Po dlouhé době se mi podařilo vyfotit něco dřív, než bylo předáno. Pravda, můj stroj se ani nenapracuje tolik jako dřív, práce a děti často k totálnímu vyčerpání stačí. A odměna v nedohlednu. Proto si občas musí člověk udělat radost sám. Třeba brouzdáním po stránkách s krásnými látkami. Odolávat nákupu je však těžké, kór když se s úžasnými vzory i materiály roztrhl pytel. Květinové  obecně v lásce nemám, ale jsem je ochotna vzít na milost při určité dávce stylizace. Tenhle je výjimkou - na první pohled jsem si ho zamilovala pro svůj retro nádech a set pro kamarádku byl na světě. A vůbec nevadí, že není zrovna jaro. Že?!

Proč jen je vždy tak hnusně, když fotím???



sobota 7. listopadu 2015

Hrníčkově

  Máte rádi staré věci? U nás by se jich našla spousta. Od žídlí a stolů, lustrů, přes hračky, až po nádobí v kuchyni. Líbí se mi představa, že už někomu sloužily a ve své době nadělaly asi hodně parády. Slouží i nám, a navíc pořád vypadají dobře (když nepočítám křeslo, které už pod nenechavými prsty holek značně opelichalo). Trubková pérovací židle patří k mým nejoblíbenějším kouskům, a také nejpohodlnějším!
  Asi před dvěma lety jsem na Vánoce dostala první sadu klasických hrnků - možná je znáte jako kafáče. Pije se z nich báječně. A stejně jako si nevezmu dva dny po sobě stejné oblečení, i v jejich případě můžu pít každý den z jiného. Ačkoliv je nesbírám systematicky, ale náhodně, dnes jsem jich napočítala 20. A mám je ráda všechny!

 

úterý 27. října 2015

Podzim s babičkou

Nebo spíš bez ní. Ale některé záležitosti nepočkají. A navíc, podzim na Pasece je tak krásný, ze by jí to člověk skoro záviděl...


 






pátek 23. října 2015

Jak jsem k nové tašce přišla

Na začátku všeho byla návštěva second-handu. Ty já totiž moc ráda. I když si zakazuju chodit tam příliš často, protože mám pocit, že některé kousky tam na mě vysloveně čekají. Jako tento kabát! Za 200 Kč! Neodolala jsem... Jen žádná z mých kabelek, které nyní musí dosahovat alespoň velikosti XL, se k němu nehodila. A pak jsem si vybavila jedno krásné echino z nejmenovaného e-shopu, kde jsou vlastně všechny látky "ach". Bylo jasno, kabelku jsem si musela ušít. Tadá!



 Jen pssst, že ten půlmetr látky byl dražší než kabát. Láska je láska!